A já budu žít zprostředkovaně přes tebe.

Jestli se vrátí, hodím tam tebe.

Jednou v noci si tě podám.

Fajn. A ty... Na tebe budu myslet později.

A jestli někdy podvedu svojí ženu, budu píchat jedině s tebou.

A tebe zlomím s velkým potěšením.

Kvůli tobě jsem silná... Bez tebe to nejde...

Jsi to ty, jsi to ty.

Protož nyní nech mne, abych v hněvě prchlivosti své vyhladil je, tebe pak učiním v národ veliký.

Raním jej morem a rozženu jej, tebe pak učiním v národ veliký a silnější, nežli jest tento.

Pusť mne, ať je setru, a zahladím jméno jejich pod nebem, tebe pak učiním v národ větší a silnější, nežli jest tento.

A tak tebe vezmu, abys kraloval ve všech věcech, kterýchž by žádala duše tvá, a budeš králem nad Izraelem.

Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.

V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

Takto praví Panovník Hospodin: Jakž se veselí všecka ta země, tak pustinu učiním z tebe.

On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.